AGBAR PERUNIUS BOHEMIA

Datum narození: 30. 10. 2010

Plemeno: Německý ovčák

Pohlaví: Pes

Barva srsti: Černá se znaky

Druh srsti: Krátká

Chovatel: Mgr. Zdeněk Grombiřík, Hodonín

     Ze spojení rodičů Garos d`Ulmental a Redgie Perunius Bohemia v chovatelské stanici NO Perunius Bohemia se 30. 10. 2010 narodila 3 štěňata (2 psi a 1 fena). Jsou to pašáci a rostou jako z vody. Po šesti týdnech jejich života budou poprvé naočkováni a pak si vybereme, který z chlapíků bude náš. Pokud vše půjde dobře, tak ho budeme mít doma pod stromeček.

15. 12. 2010 jsme se poprvé byli podívat na štěňata a vybrat si toho "našeho". Sice to vypadá jako z nějakého románu, ale byla to asi láska na první pohled. Pejsek nám hned při vstupu do kotců padl do oka a my jemu asi taky, protože o nás projevoval větší zájem než jeho sourozenci. O víkendu proběhne tetování štěňat a v pondělí si jdeme vyzvednout toho našeho - Agbara Perunius Bohemia.

30. 10. 2011 oslavil Agbar 1. narozeniny. Za ten rok se z něho stal silný a zdravý pes, který je chytrý a učenlivý. Přes počáteční problémy zejména s postavením uší se nám díky jednomu chovateli z Uherského Brodu podařilo a za pomoci matky přírody tento problém ustát a i po stránce exteriérové je to Německý ovčák jak má být. Dále nás čeká ještě hodně práce na poli poslušnosti, obrany a vyhledávání stopy. Začíná období tvrdé práce a učení s cílem v roce 2013 složit první zkoušku.

30. 10. 2012 oslavil Agbar 2. narozeniny. V tomto roce jsme se věnovali výcviku, ať už poslušnosti, tak o to intenzivněji výcviku obrany. Nepostupujeme sice tak, jak jsme si představovali, ale jdeme po malých krůčcích kupředu. A to i přes menší zdravotní problémy, kdy Agbar podstoupil operaci nádoru, který se naštěstí nepotvrdil jako zhoubný. Po menší zdravotní dovolené se pomalu dostává do kondice, kterou se budeme přes zimu snažit udržet a na jaře opět začneme naplno a mimo výše uvedených disciplín se budeme intenzivněji věnovat nácviku vyhledávání stopy, kde máme velké rezervy.

30. 10. 2013 oslavil Agbar 3. narozeniny. V tomto roce jsme pokračovali v přípravě na cíl, který jsme si vytýčili, a to složení zkoušky z výkonu psa. Věnovali jsme se nácviku obrany, poslušnosti a stopy. V obraně jsme hodně pokročili. V poslušnosti jsme překonali nedostatky, přes které ne a ne se přehoupnout, jako například přinášení aportu. Nakonec jsme to pílí a trpělivostí překonali a už povel "Aport" je známým povelem a Agbar ví, co se po něm chce a cvik vypadá, jak má. Rovněž tak se nám podařilo úspěšně překonávat překážku tzv "Áčko". Nic ale není tak ideální jak se zdá. Když už to konečně vypadalo, že se blížíme k cíli a že bychom mohli zkusit zkoušku dle Národního zkušebního řádu - ZZO (zkouška základní ovladatelnosti), tak přišel ten nešťastný okamžik, kdy Agbar začal kulhat na levou zadní packu. Po RTG diagnóza zněla pohmožděný kyčelní kloub. To znamenalo nejenom léčbu, ale i dva měsíce v klidu bez výcviku, jenom krátké procházky na vyvenčení. Nyní už vypadá, že je vše v pořádku a po svolení veterináře začneme pomalu se zátěží. Doufám, že jsme si už smůlu vybrali a příští rok nám do toho už nic nevleze a úspěšně zúročíme, co jsme se naučili vykonáním kýžené zkoušky.